Nečekaný dar

V průběhu dopoledne déšť přešel ve sněhovou vánici. Neznámý muž, prý posel z jednoho severního města, vyprávěl dětem nejrůznější příběhy z cest, a Naisa tak mohla strávit více času s maminkou.
Když šla vařit oběd, vzala ze spíže o trochu víc než jindy. Pohostinnost tu přežívala i v krutějších časech. Její „Dáte si s námi?“ pak bylo mnohem víc oznámením než otázkou.
Muž se usmál. „Jen pokud ode mne výměnou přijmete dar. Nečekejte prosím nic velikého, mám hlavně věci na přežití,“ povídal cestou k zavazadlu, „ale třeba vám přijde k duhu.“
Pak ze zavazadla vylovil několik kusů jejich milované zeleniny.