Mordred

Klášter byl mým osudem odjakživa. Má matka zemřela ještě před mými prvními narozeninami a otce jsem nepoznal. Nestrádal jsem, ale okolní svět, který mi nebylo dáno poznat, mě fascinoval. A i když jsem se nejdříve bál, neodolal jsem a zeptal se ho. Toho ďábla. Zrádce.
Tak mu říkali.
Ale byl tím jediným, kdo mi mohl vyprávět. O králi Artušovi a čarodějnici Morganě. O krásné Guinevře a rytíři Lancelotovi. O všem, o čem ostatní tak dlouho mlčeli, až to zůstalo zapomenuto. Byl jsem odhodlaný se konečně dozvědět pravdu. A necouvl jsem ani ve chvíli, kdy mě na oplátku požádal o polibek.