Lovcem vdovcem

Byl to chlapík jako víno - teď už notně kyselé,
ty tam byly nevšední dny, proměnlivé, veselé.
Teď jsou všechny jako jeden vyrovnané do řady
a hrdina setká se jen s berňákem a úřady.
Čas, kdy byl zván dobrodruhem, osamělým lovcem,
jsou dávno pryč a on - štramák - je slaměným vdovcem.
Kdysi pyšně nosil toulec, teď se ruka třese,
dávno není postrachem, co řádil v tomhle lese.
Chlapi už si našli ženy a upletli sviště,
čas je ke všem neúprosný, není žádné příště.
Tak to končí s těmi, kteří myslí jenom na Sherwood,
neslavně tak dopadl prý i ten slavný Robin Hood.