V temnotě

Udělej to.
Nedělej to.
Nikdo se to nemusí dozvědět.
Na co si to hraješ?
Stejně to není pro tebe.
Nestojí to za to.
Jsi nula.
Nejsi dost dobrá.
Nikoho nezajímáš.
Prostě to vzdej.
Všechny ty tiché hlásky tam vzadu ve tmě. Objeví se pokaždé a pokaždé mám menší a menší chuť jim vzdorovat a zbaběle chci jen přetáhnout peřinu přes hlavu a být někde jinde. Tiché a lepivé, ovíjejí se kolem mě jako liána a dusí poslední zbytečky odporu. Je vůbec možné se z nich vymanit? Co když mají pravdu. Co když za nic nestojím?
Má cenu vůbec bojovat?
Nevím.