Některé dny se mi vůbec nechce vstávat. Budík zazvoní, já ho vypnu a ještě chvíli ležím. A vzápětí poznám, že se probírám. To podle toho, že se ke mně vrací úzkost, která se někde toulala, zatímco jsem spala. S probuzením si ji vždy znovu oblékám jako uniformu. Když přidám úsměv na tvář, můžu i vyrazit do práce.
V metru si v odrazu ve skle prohlížím cestující. Hádám, co by se jim mohlo honit hlavou. Právě jste v naší hře vstoupil na políčko "Zpět na start bez čtyřech tisíc"? "Umřelo mi koťátko?"
Dám se do práce: "Předložte vaše jízdní doklady, prosím!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Povedené. :)
Azereth
Povedené. :)
Těch revizorek zas tak moc
Lunkvil
Těch revizorek zas tak moc nebývá. Ale revizor mě kontroloval dneska ráno, a prosím v tramvaji!
Holku revizorku jsem ještě
Tenny
Holku revizorku jsem ještě nepotkala. :) (Já vůbec v Praze ještě nikdy nepotkala revizora a to jsem tam už dva roky... A doma u nás potkám dva-tři revizory za den. :D )