Duet

*V Bradavicích, v Quirrellově pokoji*
Quirrel: Řekni mi, popravdě, je být součástí mé hlavy tak strašné?
Voldemort: (vzdychne) Ne, Quirrelle.
Quirrel: (vesele) Tak to se mi ulevilo. Vidíš, jak pravda může být někdy krásná.
Voldemort: (smutně) Jen není moc praktická.
*Voldemort obejme Quirrella zezadu*
Vodemort: (zpívá)
Když jsem byl malý,
neměl jsem nikoho.
Všichni se mě báli,
zabil jsem je do jednoho.
Ale teď jsem šťastný jako myš,
když jsem k tobě blíž.
Quirrell: (zpívá)
Jsem zkrátka skvělá dvojka,
jak Krakonoš a sojka.
Jsme jako noc a den,
však máme stejný sen.
Voldemort: (mumlá) Není praktická, protože tě nemůžu obejmout, víš, Quirrelle?
Quirrell: Neboj, už brzy se dočkáš. Musím ti říct, že jsem se ze začátku bál, že na mě pak ušiješ nějaký podraz. Ale teď už se nebojím. Věřím, že bys mi řekl pravdu.
Voldemort: (nervózně) Jo, jasně. Přátelé si nelžou.
Quirrell: (zpívá)
A já vím, že nejsi lotr.
Jen ať chcípne Harry Potter.
A my pak budem spolu,
tančit zas a znovu.
Voldemort: (zpívá)
A budem světu vládnout,
stačí hůlkou mávnout.
Ty a já a nikdo víc,
už nebudeme jako rub a líc.
Oba: (zpívají)
Ty přítele ve mě máš,
tak si toho važ.
Jen ty a já!