Stránky v sobě

První v žití napsané je na nožičce jméno.
Pak nás zapíší do školy a dál si už píšeme sami.
Přání mamince k MDŽ, babičce k vánocům.
Svá přání a smutky do deníčku.
První báseň milovanému…
Píšeme a píšeme, každý den.
Když se nad tím zamyslím, bez péra, bez papíru, beze slov.
Svým snažením, skutky, svými zážitky, Vše, co nás potkalo, se jemnými tahy zapisuje do knihy našich životů. Naše očekávání, naše touhy, naše naplnění.
Však na světě se najde i pár škarohlídů. Jen znuděně hledí skrze záclony své duše a závidí ostatním jejich život. Ti, co nic v sobě nenapsali.