Greywood

Dan se nechtěl otočit. Ale nemohl tam s tou korunou stát věčně. A tak se otočil tváří v tvář hrobníku Petovi.
"Korunu!" zažádal hrobník ještě jednou. "Je moje!"
Tehdy si toho Dan v slábnoucím světle všiml. Škrábance od kočky na jeho rukou. Náhrobek, vzpomněl si. Syn, kterého nenašli..
"Greywood?" zašeptal. Pak se staly dvě věci naráz. Hrobník přikývl a za ním se objevila průsvitná postava. Duch muže, nápadně podobný Markovi. Skvělý, pomyslel si Dan. Je tady celá rodina. Duch se vzkazy, kronikář, a ten třetí. Dan se k poslednímu jmenovanému obrátil.
"Nezastřelil by jste příbuzného, že?" podal korunu překvapenému Markovi.