Zimní den

Nedělní ráno. Schody jsou studené. Vzduch voní mokrou omítkou. Na okně v mezipatře osychá červený muškát, uložený na zimu do chodby. V rohu okenní tabulky je stále stejná povědomá prasklina, která tu musela být, už když jsem přišel před lety za Magdou poprvé. Podívám se z okna. Přes noc napadl první sníh.
Ozval se zvuk domovního zvonku. Rozespalá Magda přehodila svetr přes pyžamo a vydala se dolů otevřít. Snad zvonek nevzbudí spící děti.
Otevřela dveře. Michal už stál na zahradě s připravenou sněhovou koulí.
Nejsme na to už moc staří?
Ale to už se oba uválení od sněhu vraceli domů.