Slečna na krmení

Tak myslím, že tohle je nejlepší drabble tématu. Ty kočky jsou prostě skvělé.;-)))

A pak jsou z toho zoufalé vzkazy, že jedna tam možná není, a zjistit, jestli je doma, absolutně nelze.

Jo, jak důvěrně to znají majitelé koček. Protože já sama někdy nevím, kde zrovna jsou ty potvory chlupatý zalezlý. A to jejich domácí schovávačky znám docela dobře. Co teprve, když je chodí krmit někdo cizí. Ostatně, znám to i z té opačné strany - když chodím krmit kočky kamarádce.

:D Povedené. Na druhou stranu lepší než když musím dávat do krmítek krmení na celou dobu nepřítomnosti, protože všichni potenciální krmiči se... bojí. :D (a ne vážně nechovám ani draka, ani mantichoru, dokonce ani hydru)

Neviditelné kočky jsou skvělé :-) já jsem vždycky hrozně poctěna, když se mi ukáží.

Chvíli jsem usilovně přemýšlela, co to je, ale hned to začnu používat!
(-jakožto dovolenková krmička sousedovic králíka, morčete a andulky:-))

Krásně kočičí!

Krásné drabble :). Ale tohle teda neznám. Asi mám divné kočky, naše kočky musej každou návštěvu ihned očuchat, předvést se jí, někteří dokonce, když návštěva obdivuje zrovna jinou kočku, okamžitě návštěvě vlezou na klín a vnucujou jí jen a jen sebe - že, Čendo? Každopádně úžasně napsané, úplně je pod tou postelí vidím - hele, jdi ty... nééé, prvně ty... :)

Ty neviditelný kočky jsou prostě legenda! To už by chtělo nějakou zámeckou strašihistorku.. :))

Přesně tyhle pochody se určitě odehrávají v hlavách všech koček, které zůstaly doma. Máš je výborně odpozorovaný.

První rok hlídání bráchovo koček se objevila jedna jediná (za celý týden). A to zrovna ta, ze které mám strach - mainská mývalí. Když se svým natěšeným výrazem vyběhla vstříc, tak jsem málem zabouchla dveře a utekla pryč. Ono to totiž vypadalo, že nadšení je z lovu cizince. Dodnes mám z téhle čičiny respekt.

Ano, takhle je poznávám :D

K + Ž nikdy nezklamou. :D

Tak to je typické.
Skvěle popsáno. Poslední věta to úplně korunuje. :)

Partyzáni roztomilí :) *ňuňuňu*
Což mi připomíná, že si musím na léto domluvit nějakou krmičku nebo nějakého krmiče...

Nedivitelné kočky! Byla jsem tak poctěna, když se Košín ukázala třetí den - ve chvíli, kdy jsem s mobilem na uchu vytírala kočičí zvratek :)

(Ale schovat se ve chvíli, kdy jsem zjistila, že jsou špatně přibouchnutí dveře, to maj u mně schované)

tak to mě pobavilo :-)
moc hezky popsané