Varování: Toto drabble je osamělé.
“Obloha měla tisíce dětí. Slunce a Měsíc jsou z nich nejstarší,” hladil vystrašenou vnučku po hlavě. “Zatmění je dnes vnímáno jako jejich boj o moc, ale staří národové tvrdili, že v takových chvílích se Slunce s Měsícem milují. Že když se opouštějí, prolévají hořké slzy.”
Byla moc malá, než aby rozuměla, ale tón hlasu uklidňoval. Stočila se mu do náruče.
Ušklíbl se. Jeho vášeň pro hledání jiných pohledů. Před jednadvaceti lety kvůli ní museli utéct z dosahu Chrámu. On, jeho žena a děti.
Nejmladší syn zemřel cestou do hor. Žena následující zimu. Následovalo naprosté odloučení.
Jednadvacet let nezahlédl cizího člověka.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
jsem se tak nechala unést tou
Aries
jsem se tak nechala unést tou melancholií, že jsem se málem na konci zapomněla otřást. Ale přečetla jsem si to ještě jednou a pochybení napravila
Otřesení není povinné ;o)
Aveva
Otřesení není povinné ;o)
V souvislosti s tématem... mi
Rya
V souvislosti s tématem... mi vyvstávají různé otázky.
No.
Ale je to skvělé!
Odpovědí může být hned
Aveva
Odpovědí může být hned několik...
Ať si čtenář vybere dle nálady a naturelu ;o)
(A ano, opouštějí. Já mám sice krásný růžový počítač, ale má málo citlivou klávesnici a já občas přehlédnu, že mi vypadlo písmenko :o)
Pěkně a působivě napsané. Já
Aplír
Pěkně a působivě napsané. Já jsem si to musela přečíst dokonce třikrát, ale ten konec se mnou také otřásl.
Moc hezké. Tak krásně smutné.
Profesor
Moc hezké. Tak krásně smutné.
Taky jsem si četla třikrát. A
Danae
Taky jsem si četla třikrát. A pořád přemítám, zda se tam říká to, co se tam říká. K tomu mě hned tak někdo nedonutí. Aneb skvělé!
o-O Páni. A koncový otřeseník
Lejdynka
o-O Páni. A koncový otřeseník.
To je krásné i drsné, jako
Dangerous
To je krásné i drsné, jako snad všechny tvoje drabbly. Vážně bych u tebe mohla komentovat stylem kopírovat-vložit. :)