Namaluj budoucnost v lepších barvách

Když jsme byli mrňata, malovali jsme na obrovský dřevěný vrata Banesovy stodoly koně a představovali si, jak na nich vyrážíme do boje.
Ruce jsme měli od hnoje.
Když jsme chodili do školy, kreslili jsme na tabuli sprostý obrázky a ukláněli se před očima třídy.
Šaty jsme měli od křídy.
Když jsme odrostli školní docházce, netrvalo dlouho a naše kreslířský umění ustoupilo umění střeleckýmu. Pozorovali jsme obrazce dýmu stoupající z našich koltů se zatajeným dechem.
Prsty pošpiněný střelným prachem.
Je zvláštně uklidňující sledovat Annie, jak na čistej list papíru čmárá barevný poníky.
I když má od toho anilínu zamazanou i pusu.