Paní Dao bylo celkem vzato dokonalý hostitel. Sice jsem tu obří tlustou horu špeku vážně nesnášel, ale pan Ho mi dokázal vždy servírovat čerstvé mořské ryby. Musím říct, že ty nejmenší mají nejlepší krev, jakou jsem kdy v životě pil. Jen škoda že se tak strašně špatně chytají a mají ji tak hrozně málo. Jedna sklenička se plní deset minut.
Oslava ale byla i tak ucházející. Zábava rušná a rozmanitá. Hudebníci hráli, až jim málem paličky ulétli z rukou a já trsal, jako postřelená zebra. Nakonec jsme každý obdržel vlastní vodní dýmku. Při čemž jsem konečně ochutnal svůj první hašiš.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit