Desáté rande

Balfamína se zasmála mužově vtipu. Už dlouho ji nikdo nepřipadal tak sympatický.
Desátý, to musí něco znamenat. Dopila nápoj, který ji koupil.
“Doprovodím tě, na ulicích není bezpečno”, navrhl.
“Umím se o sebe postarat”, chtěla odpovědět, ale zmohla se jen na “budu ráda”.
Vyšli společně z baru.
“Půjdeme raději tudy”, vedl ji do potemnělé uličky.
Neprotestovala. “Tohle není cesta ke mě domů”, chtěla říct, ale byla tak unavená.
Viděla jak muž něco vytahuje z přiruční tašky, ale chtělo se ji tak spát.
“Neboj se, za chvíli to budeš mít za sebou”, znělo odněkud z dálky.
A pak už nebylo nic.