Bývaly doby, kdy jsem začínal koncem.
„Nemůžeme být spolu, protože jednoho dne zemřeš a já ne.“
Byly doby, kdy jiní mluvili o konci.
„Jednoho dne mi přijdeš na pohřeb a budeš vypadat stejně jako, když jsi byl na mámině.“
Přišly doby, kdy jsem se s tím skoro smířil.
„Takže jednoho dne mě uvidíš umírat na stáří. A budeš pokračovat. Měli bychom ten čas co nejlépe využít.“
Je možné po tolika koncích myslet na přítomnost? Který konec bude poslední? Prožil jsem mnoho životů. Poznal mnoho světů. Potkal mnoho výjimečných osobností, stojí za to začínat.
„Tohle je začátek, proč mluvíš o konci?“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jo, tohle je smutné.
Profesor
Jo, tohle je smutné.
To je. Děkuji za komentík.
Anne
To je. Děkuji za komentík.
Je to moc hezké. Až teď mi
Rebelka
Je to moc hezké. Až teď mi pořádně dochází, že on to má vlastně hrozně těžký.
Děkuju
Anne
Má, a umí to dobře skrývat.
*chuml*
Keneu
nejvíc se mi líbí druhá citace
musí pro něj být hrozně těžký podívat se zpátky
A co teprve myslet na
Anne
A co teprve myslet na budoucnost
Ach jo, to je hrozně smutný.
Saphira
Ach jo, to je hrozně smutný. Děkuju, žes mi připomněla, že Jack má i svou druhou tvář. <3
Na tu by se nemělo zapomínat.
Anne
Na tu by se nemělo zapomínat. Děkuju za komentář.