Nesoutěžní!
Agorafobie je klec...
Jsem v oku hurikánu. Přes vířící stěnu okolo ke mně nic neprojde. Vztek, strašlivý vztek. Cítím ho, když se posunu k okraji. Všepožírající vztek. A beznaděj. Natahují se ke mně a já k nim. Vím, že se jich nesmím dotknout. Ani špičkou prstu. Když to udělám, shořím.
Nejsem schopný se kontrolovat. Ale když se ponořím do toho tichého, prázdného místa... Bolí to. Čistá bolest. Oslepující. Dokonalá. Myslel jsem, že nic nemůže bolet víc než agora. Omyl. Je to vlastně docela pochopitelné. Nikdy mě nezklamal nikdo, na kom mi záleželo víc než na mně. Zní to sobecky? Jsem sobec. Musím být.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Uf...
Profesor
...ale přežiješ. Nakonec. Vždycky, uvidíš.;-)
Já jsem na tom trochu líp.
Bilkis
Já jsem na tom trochu líp. Tohle je spíš postava Adama. ;) Ale díky!
On taky. Přece ho nechceš
Profesor
On taky. Přece ho nechceš (zatím) zabít... ;-)
Nechci. Pravda. To by mi
Bilkis
Nechci. Pravda. To by mi totiž neseděl konec příběhu.
Jauvajs. Působí to na mě jako
neviathiel
Jauvajs. Působí to na mě jako bodavá ledová modř. (Což je zajímavé, moje ataky mají červenou barvu.)
Co je to za příběh? Fandom mi nic neříká, googlu taky ne...
Modř. No vidíš. To je prý
Bilkis
Modř. No vidíš. To je prý barva mojí aury, pokud takovým věcem věříš.
Ehm. Můj fandom? Vlastně to stále píšu. Mám začátek, konec. A víceméně nic mezi tím.
Ani nevím. Mám synestezii,
neviathiel
Ani nevím. Mám synestezii, ale ta je dost subjektivní. Kdysi jsme se na slezině synestetiků hádali, jakou barvu má číslo 1.
Předpokládám, že ke
Bilkis
Předpokládám, že ke konkrétnímu závěru jste nedošli...
Vlastně ano - většina byla za
neviathiel
Vlastně ano - většina byla za bílou a pak za červenou. (V tu chvíli jsem dorazila a prohlásila, že ani s jednou barvou nesouhlasím.)