Už jsem si říkala, že mi ti dva už žádný příběh nepřinesou. A ono jo! :)
Po dlouhé době si zas k ohrádce přišel s Ovečkou hrát Vlk.
„Béé,“ řekla nadšeně a radostně vyhazovala kopýtka.
„Kde jsi tak dlouho byl?“ ptala se ho.
„Toulal jsem se. Měl jsem náladu pod psa,“ odpověděl Vlk.
Celý den si pak zase hráli na schovávanou. Ovečka s chutí vyskočila z ohrádky, která už jí v poslední době připadala moc nudná a malá.
Když se pak večer loučili, Ovečka mu kladla na srdce, aby se zase ukázal. Trochu dřív.
Ale nebyla z jeho odchodu smutná. Byla plná radosti a tráva v její ohrádce jí zase přišla šťavnatě zelená, jako bývala dřív.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ach, ach, ach! A víš, že jsem
strigga
Ach, ach, ach! A víš, že jsem na to zrovna včera myslela, jak mi Vlkoveč chybí? <3
Jé!
Gwen
Jé!
Jsou tu a žijou!
Vlčkovi chybí očividně ochumlávání a kachýnka k jídlu... posílám kachnu, ochumláš sama, jo?
Roztomilé, optimistické.
Aplír
Roztomilé, optimistické.
Dík, že zase zavítali do DMD.
Vlkoveč! <3
Gwendolína
Vlkoveč! <3
Jůů, Vlkoveč! Krásné :)
Azereth
Jůů, Vlkoveč! Krásné :)
To je opravdu radostné
Esclarte
To je opravdu radostné setkání. S touhle dvojící. A Vlk měl náladu pod psa. Teď už naštěstí ne.