Radostné shledání

Po dlouhé době si zas k ohrádce přišel s Ovečkou hrát Vlk.
„Béé,“ řekla nadšeně a radostně vyhazovala kopýtka.
„Kde jsi tak dlouho byl?“ ptala se ho.
„Toulal jsem se. Měl jsem náladu pod psa,“ odpověděl Vlk.
Celý den si pak zase hráli na schovávanou. Ovečka s chutí vyskočila z ohrádky, která už jí v poslední době připadala moc nudná a malá.
Když se pak večer loučili, Ovečka mu kladla na srdce, aby se zase ukázal. Trochu dřív.
Ale nebyla z jeho odchodu smutná. Byla plná radosti a tráva v její ohrádce jí zase přišla šťavnatě zelená, jako bývala dřív.