„Slunce zapadá…“ Šikmé paprsky osvětlují zeď pokoje a zabarvují ji zlatavým nádechem. Dotknou se plochy zrcadla a to se rozzáří jako oheň.
Vzpomínám na podobný den před mnoha lety. Paprsky zapadajícího slunce dopadaly na hladinu moře a barvily ji zlatorudým tónem. Ulice vedoucí nahoru od přístavu svítila odraženým slunečním světlem. Dolů scházely ulicí tři ženy oblečené v černém. Co se tenkrát stalo, už se nedá změnit.
Srdce se mi svírá. Smutkem a možná i strachem. Minulost se nevrátí.
Slunce pomalu mizí za obzorem. Stíny se prodlužují. V odrazu zrcadla vidím ulici k přístavu. Tři ženy v černém zvolna stoupají nahoru.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit