Linecké

Albus toužil mít svůj poslední narozeninový večírek naprosto dokonalý, pročež už několik hodin zahrnoval profesorský sbor rozkazy, jejichž smysl se s každou čtvrthodinou vytrácel, zatímco náročnost a bizarnost se stupňovaly.
„Na chodbách budou hlídkovat očarovaná brnění. Zabudovali jsme do nich alarm v podobě myšího pištění. A málem bych zapomněl, kolečka škrtám!“
„Co prosím?“ zbystřil profesor Snape.
„Linecká kolečka. Škrtám je ze seznamu cukroví.“
„Proč? Protože je to jediná sladkost, kterou mám rád?“
„Severusi, ujišťuji tě, že -“
„Ne, Brumbále! Já ujišťuji vás, že jestli tam ta kolečka nevrátíte, tak já na téhle škole jako učitel končím!“
„Příteli, myslím, že zbytečně předbíháš.“