Na tu holku si netroufejte

Viděla, jak kopou na zemi do něčeho, co byl ještě před chvílí Em a zatmělo se jí před očima. Její svalnaté ruce se proměnily ve dva ocelové buchary, z hrdla se ozval řev bizona v říji.
Její upravené nehty trhaly kůži i svaly a stříkající krev jí krásně ladila k její sukni do zvonu. Začala tančit a smrt hrála na pekelný flašinet…
…vytrhané očičiči…
…zlomenánáná žebra…
…ukousnutá varlatatata…
Byl konec.
Slzy došly, tak mu hladila zbytky potrhaných žlutých křídel.
Milovala ho. Celou tu dobu. I přesto, že jí po těch hormonech přestal říkat něžně moje Panenko a zůstala jen Makovice.