Jaká tchyně, taková dcera

„José, nemůžu být tvoje."
„Srdce mé milované matky by můj let do tvé domoviny neuneslo, nemohu probouzet starou bolest."
„Drahá Margarito, na matku je třeba brát ohledy. Ale o jaké bolesti to mluvíš?"
Margarita spočívající v Josého pevném objetí zaúpěla: „Před dvanácti lety nás opustil můj otec. Teprve dnes ráno, když jsem matce o nás řekla, mi matka prozradila strašné tajemství - zahynul při leteckém neštěstí."
Margarita otevřela medailonek s podobiznou své matky. José ji spatřil a zkoprněl.
Znovu prošel dvanáct let starou výroční zprávu o bezpečnosti letového provozu. Samozřejmě, žádné neštěstí.
Loňský románek s Margaritinou matkou mu vytanul před očima.