Zvykl si, že s ním přichází světlo. Spravedlnost. Odvaha a šťastné zítřky!
Zvykl si, že při jeho vstupu do místnosti lidé září, smějí se.
Ona se smála i zářila. Jenže s ním světlo dávno nekráčelo stejnou cestou.
Zmučenější výraz než obvykle a šmouha na nose. Její zářící tvář nahradila zářící žárovka.
„...zdivo,“ sykla, když přes pokoj natáhla ruku a uchopila malý kousek na manželově rameni.
Teď ho doprovázel konec.
„Jen takový... meloušek... barák by spadl...“
Svěsila ramena. „Za -“
„Tři dny,“ vydechl. „Stěhujeme se za tři dny.“
Zoufale pohlédla na tucet nevybalených krabic v rohu.
Děvčátko v kolébce se bezútěšně rozeřvalo.
A to jsme teprve v časech malé V.
Hledala jsem v různých obměnách, ale fandom jsem tu nenašla; případně budu ráda za upozornění a hned přeřadím :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jááááj! Poznala jsem, jakmile
Lee
Jááááj! Poznala jsem, jakmile přišlo zdivo! Skvělý, miluju tenhle film a tys to napsala krásně. Je to hrozně věrné a přitom takové dospělejší. Super!
..
Akumakirei
Jsem ten Utajený dala spíš pro zpestření a pobavení, ani jsem je moc nekamuflovala, lenost vymyslet jiný motiv než zdivo xD Film je mířen pro děti, ale vždycky jsem si říkala, že má v sobě i dost tragické motivy. Děkuju :)
Jé, dobré!
Tora
Jé, dobré!
..
Akumakirei
Děkuju :)
Bezva drabble na úžasný
Aveva
Bezva drabble na úžasný fandom ;o)
..
Akumakirei
Děkuju, těší mě, že se podařilo :)
Myslím,
Faob
že jsem to vůbec nepochopil (vzhledem k fandomu, který neznám), ale je mi to jedno, neb krásně napsané a já interpretuju po svém... Střípky, pocity, popsáno tak, že vlastně důvěrně známé.