Odpusťte, nemám moc poetickou náladu. Vlastně je má nálada pěkně mizerná, což ovlivnilo i mé drabble.
V každém člověku, „i když je dospělý nebo starý anebo se také stane rodičem či zaujímá nějaké zodpovědné místo, přesto přese všecko zůstává synovská identita. Všichni jsme syny a dcerami.“
--- Amoris laetitia, z článku 188---
Lovec kráčíval někdy sám. Toulal se okolím a hlavu mu plnily chmury. Bolest zděděných rysů jako nejsprostší zloděj kradla dobrý cit. Lámala člověka v půli, ohýbala do prachu, kde zubožené leželo dobré dvojče špatných vlastností.
Oči sklopené k zemi objevovaly trsy borůvčí i rudé drahokamy jahod posazených v mechu. Pozdravení od malého hříbku bylo svátečním požehnáním, když chmury nechtěly odejít, rozplynout se v náruči boží.
Pokračování zde.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
A mně se to zdá poetické
Bilkis
A mně se to zdá poetické docela dost. A líbí.
Tak to je fajn. Díky.:-)
Profesor
Tak to je fajn. Díky.:-)
Krásně poetické,
Faob
přitom téma dost chmurné. Líbí, motiv hříbku je výborný! Chmury pryč! Vlastně velmi nadějné drabble...
Nadějné? To by mne nenapadlo,
Profesor
Nadějné? To by mne nenapadlo, dík.
Tak tohle je krásně hluboké a
Esti Vera
Tak tohle je krásně hluboké a procítěné. Moc se mi to líbí :)
Děkuji.:-)
Profesor
Děkuji.:-)
No ale drabble je pekné a ten
galahad
No ale drabble je pekné a ten hríbik náladu zachránil!
Díky.
Profesor
Díky.
Kačenka!
Piskor
Takové emotivní. A moc hezké :-)
Děkuji.:-)
Profesor
Děkuji.:-)
Zaujal mne hned název a pak
Aplír
Zaujal mne hned název a pak poeticky vyjádřený podtext. Krásně napsané.
Díky.
Profesor
Díky.
Poetické, krasosmutné
Peggy
Poetické, krasosmutné
Děkuji.
Profesor
Děkuji.
Opět nádherné a ten konec mě
Rya
Opět nádherné a ten konec mě dojal.
Díky.:-)
Profesor
Díky.:-)
Jé... lesní jahody...
neviathiel
Jé... lesní jahody...
Díky.
Profesor
Díky.
Já musím říct, že mě to nějak
Lejdynka
Já musím říct, že mě to nějak zasáhlo. <3
Děkuji.
Profesor
Děkuji.