Obrysy

Vydali se ke kostelu, pod rouškou tmy. Zastavili u boční zdi a Jiří se zhluboka nadechnul.
"Začneme obrysem. Jedna čára, jedna vzpomínka." řekl průvodce.
"Jak?"
"Otevři svou mysl, Jiří. Povedu tě." přiložil mu dlaně na spánky.
"Bude to bolet?"
"Teď ne. Nahoře nad městem vystavěli místo kapličky a poutevny chrám. Město si přeje vědět, jak bude vypadat. Ukaž mu to."
Myslí zavíří obrazy. Kalvárie, stařičký sad, sladké třešně brzkého léta, bolest nohou cestou nahoru. Klid a úžas u stříbrného oltáře. Cihlově červené linie na koncích zdí a bílé středy. Procesí, kryté schodiště, kaple, monumentální věže...
Ano řečené ženě před Bohem.