Stvoř mi srdce čisté

Řeč je o králi Davidovi.
Byl pomazán za krále ještě v době panování prvního Izraelského krále - Saula.
Ten jej kvůli tomu chtěl zabít. David měl několikrát příležitost mu toto jednání 'vrátit' - a jako nový pomazaný by i celkem byl v právu. Ale odmítl to udělat, protože jednou pomazaný znamená vždycky pomazaný a zabít pomazaného by bylo prohřešením se proti Bohu.
Bohužel v pozdější fázi života David nasekal několik závažných chyb a dokonce od samotného Hospodina dostává poměrně jasnou zprávu o tom, jak si stojí, když chce postavit chrám. Bůh mu to zakazuje s tím, že na jeho rukou je příliš mnoho krve a na jeho hlavě příliš mnoho války.
Ke konci Davidova života se královský post snaží získat jeho syn Abšalom. Celá situace zajde tak daleko, že táhne s vojskem na Jeruzalém za podpory lidu. David v tu chvíli odmítne bojovat - pravděpodobně proto, že může mít za to, že Hospodin Abšaloma pomazal (nechal pomazat) místo něho, a odmítá na potenciálního pomazaného vztáhnout ruku, stejně jako ji kdysi nevztáhl na Saula.
I přes všechny své nedostatky je David nakonec nazván 'mužem podle Božího srdce'.