Jako bratři

Alert: BJB!!! BJB!!! BJB!!!
Když o tom přemýšlím, nemohu uvěřit, jak to, že jsme mohli vůbec vyrůst spolu. Takovou část života jsme strávili vedle sebe, jako pokrevní bratři! Se vším, co k tomu patřilo. Celé dětství jsme si spolu hráli. Byli jsme trestáni za stejné poklesky (byť ne každý měl na nich stejný podíl). Měli jsme společného domácího učitele. Chodili do stejných škol. A kdyby byl býval ON skutečným bratrem, byli bychom spolu dodnes, navzdory jeho, řekněme, levnému vkusu. Jenže ON neměl vlastně vůbec levný vkus.
Ve skutečnosti toužil dosáhnout příliš vysoko navzdory okolnostem, a bylo mu jedno, kolik cizích snů při tom pošlape.