Celý svůj život nic nevidím. Proto mám svého opičího společníka, stejně jako vy máte slepecké psy.
Kdysi jsem se vydala pro bájnou látku, která by mě uzdravila - Bílou krev. Ale můj bratr, mocný čaroděj, ji potřeboval taky. Chtěl zachránit svou milovanou ženu. Jenže jsem věštkyně a viděla jsem, že to nestihne včas.
K vysněné lahvičce jsem se dostala první. Čelila jsem rozhodnutí. Zachránit švagrovou, svůj zrak anebo svého zraněného společníka?
Od té doby není jen obyčejný. Žije tak dlouho jako já a my věštkyně žijeme (skoro) věčně. Je částí mé mysli, prodlouženou rukou a němým svědkem všeho v mém životě.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Krásné... a líbí se mi i její
Tora
Krásné... a líbí se mi i její rozhodnutí.
Rozhodování nebývá snadné - a
Kolma Puši
Rozhodování nebývá snadné - a ještě těžší bývá za svým rozhodnutím si stát.
Moc se mi drabble líbí - jsou v minulých letech další k tématu? Jdu hledat.
Jenom v loňském roce jsem
NikaV
Jenom v loňském roce jsem psala několik drabblat. V listopadu jsem i zkoušela dvakrát NaNoWriMo, ale mám z toho jen pár prvních kapitol, který ani nejsou zveřejněný. Možná příště.
Zajímavé a zatraceně těžké
Keneu
Zajímavé a zatraceně těžké rozhodování.
Parádní.
Profesor
Parádní.