Ať to vyřeší někdo jiný

Strážce pevnosti Rozrog si prohlédl příchozí muže. Nebyli ozbrojeni, ale něco se mu na nich nepozdávalo.
„Cíl cesty?“ zeptal se.
„Verden. Hledáme práci.“
Strážce by nilfgaardský přízvuk poznal kdekoli. A tihle jej měli, ačkoli se to snažili skrývat. Poslední dobou se země špehy jenom hemžila.
„Jestli umíte kácet stromy, práci najdete snadno,“ řekl. Věděl, že neodmítnou. Dávalo jim to záminku zůstat a čmuchat kolem.
„Ale není to nic pro pověrčivé lidi,“ dodal. „V tom lese jsou prý kdejaké nestvůry...“
„S tím si poradíme,“ ušklíbli se.
„Pak jděte támhletudy,“ ukázal na zarostlou stezku.
A sledoval, jak míří k prastarým hvozdům Brokilonu.