Až do dna

Kruege měl co dělat, aby se nepoblil. Po prvním loku musel chvíli zhluboka dýchat, aby překonal odpor z té děsné pachuti. Hlavně se snažil, aby nehnul jediným svalem ve tváři. Takovou radost Bídákovi odmítal udělat.
Když se mu konečně znovu narovnali veškeré žíly v těle, přiložil znovu lahev k ústům a s pohledem upřeným na Bídáka vypil půl lahve na jeden zátah.
Bídák mu s jemným úsměvem připil whiskou na zdraví. Kruege by mu nejradši jednu vrazil, ale tím byl dal najevo, že ho Bídák dostal.
Když se konečně dopracoval na dno lahve, zašeptal: "S tím zmrdem už se nesázím."