Elysandova družina XVIII: Štěstěna se podvést nedá

„Pane!“ volal prodavač na ulici Baldur’s Gate za družinou, „Nechcete si koupit los?“
Elysand se u něj zastavil. „TERNO *“, četl na losu. „Podle toho názvu hádám, že to sponzoruje Tymoranská církev?“
„Správně, pane,“ přisvědčil prodavač. „Výtěžek jde na oživování uličníků zabitých Umberlanty.“
„Já jsem vyhrála!“ Imoen radostně mávala setřeným losem, na kterém se skvěla hlavní výhra.
Prodavač vytáhl malý papírek. „Slečno, můžete si dýchnout?“
Imoen zmateně poslechla. Papírek se začal lehounce zbarvovat do růžova, až nakonec celý zčervenal.
„Je mi líto,“ prodavač si s úsměvem vzal los zpátky a roztrhl ho, „ale používání kouzel a lektvarů pro štěstí pravidla nepovolují.“