Toť otázka.

Zatím se hra vyvíjela podle jeho plánu.
Agnes ležela na zádech, hlavu položenou na Liamově klíně. Po měsících plných útrap, zabíjení upírů, kleteb a ostatních voodoo blbostí byl konečně klid.
Liam hladil fénix po vlasech. Všechny trumfy měl v rukou, teď jen stačilo neudělat žádnou pitomost.
Andrásův souhlas, prsten, kvůli kterému jeho přátelé přepadli Britské muzeum, a všechny ty ostatní věci.
„Agnes?“
A teď zachovat klid a soustředit se.
Lehl si vedle ní a vzal její ruce do dlaní. A mluvil. Nebyl si vůbec jistý, co říká, ale myslel to od srdce.
Jediné, na čem záleželo, byla její odpověď.
„Ano.“