"Veru, tohle je Adam, náš bratránek. Ty si ho už asi nepamatuješ."
"Blatlánek? A máš lád belánky, když jsi blatlánek?" obrátí se sestřička na Adama. Ten zavrtí hlavou.
"A umíš zpívat houfem ovečky?"
"Ne."
"Já umím hlu, víš? Lozpočítává se a kdo je poslední, ten je belánek a musí za tlest válet sudy z kopce, víš? Chápeš to?"
"Ne," zareaguje okamžitě Adam a trochu bezradně začne hledat, jak utéct.
"Ty tomu nelozumíš?" podiví se Verča a nechápavě se obrátí na mně. "Ploč jsi mi nežekla, že je blatlánek belánek hloupej?"
Já i Adam vyprskneme smíchy. Někdy máme doma pěknou rozumbradu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:-)))
ioannina
:-)))
Vůbec není hloupej, má zdravej pud sebezáchovy.
Jsi mi to normálně vzala z…
Martian
Jsi mi to normálně vzala z… no, z klávesnice. ;)
Děkuji za oba komentáře. A
Esti Vera
Děkuji za oba komentáře. A máte pravdu, občas je tohle jediný způsob, jak přežít :)
Hrozně milé!
Faob
Ach, děti, svým užaslým a pátrajícím pohledem nás občas znovu přivádějí k jazyku, upozorňují na jeho výjimky a nepravidelnosti, odhalují nám skryté souvislosti a ještě si tak rády hrají. Skvěles to postihla, díky, potěšilo moc.
Děkuji moc, to mě těší. A máš
Esti Vera
Děkuji moc, to mě těší. A máš pravdu, právě tohle mám na dětech ráda - dokáží vidět věci z úplně jiných úhlů :)