Vzpomínky na „jaro“

Dlouho jsem váhala, které drabble zvolím jako své nejlepší. Myslím, že nikoho nepřekvapí, že jsem sáhla po textu ze světa profesora Daniela von Draka.
Vzpomínky na "jaro" jsem vybrala proto, že se dotýká bolavé kapitoly naší historie a proto, že má nečekaně velký význam.
---
„Šedesátá léta se v rokenrolu vzhlídla a mně byly tenkrát tři roky,“ prohlásil Jaroslav L. u oběda.
„Ty jsi v pětašedesátém? To už by sis mohl něco pamatovat,“ navázal Martin H.
„Já nevím. Z té doby si pamatuji jenom stíny za okny s květinovými záclonami, maminčin tichý pláč a podivný hluk. Pro tříleté dítě byl Sovětský svaz velmi abstraktní pojem,“ vzdychl Jaroslav.
„Tenkrát byly květiny opravdu pošlapané a jaro se zastavilo,“ parafrázoval Daniel von Drak výrok, který kdysi zaslechl u svých studentů.
„Můj strýc byl knězem. Ještě v té době byl v Boršově, pak už ne,“ řekl prostě Lukáš N.