Aratar

Na počátku byl tón.
Z něj vzešla melodie.
Pak přišlo slovo a stvořilo svět.
Do světa jsme vstoupili, abychom ho milovali, abychom o něj pečovali.
Tvořili jsme dál.
Slovy, magií i rukama.
Čekali jsme na to, na co naše síly nestačily.
Vyhlíželi jsme bytosti, které jsme měli učit.
Ti, které jsme nejvíc chtěli chránit, se otočili proti nám.
Snad jsme příliš věřili, že i to zlé bude k dobrému.
Proto jsme nezakročili dost včas, dost tvrdě.
Teď nezbývá než přihlížet a truchlit.

"Neseme tedy všichni vinu za všechno utrpení?"
"Kromě trpaslíků. Za ty můžeš jen ty sám, Aulë drahý."