Gin tonic

Na stropě visely žárovičky ve tvaru hvězd. Zářily ve firemních barvách.
Seděly jsme s Monikou na podlaze a popíjely gin tonic. Opodál postával nový markeťák, obklopený obvyklou vůní trávy. Zdálo se, že se snaží prohlížet si hvězdy, ale pohled mu každou chvíli utekl mým směrem.
„Na tuhle akci jsem příliš střízlivá,“ povzdechla jsem si.
„Na tuhle akci jsi příliš nezadaná,“ namítla Monika.
Ukázala na markeťáka kusem okurky.
„Má hezký oči."
„A hezký špeky.“
„Je děsně chytrej.“
„Nechci žít s chlapem, kterýho ovládá kytka.“
„Nechceš žít s chlapem.“
Nebyla to otázka.
Srdce mi vynechalo úder, ale pousmála jsem se.
„Ne, nechci.“