Není kouře...

Mastný dým a štiplavý čmoud. Biletářka Carmelitta zpozorní. Sveřepě zarazí ruku v bok. Dobytkové neotesaní, to už kouří i v sále? Glaukemickým zrakem lustruje osazenstvo. Výhružně si brouká tarantellu. Zadní řady kinosálu se začínají ošívat. Odkud to sakra jde?
Obraz na plátně se sotva znatelně mihotá. Po chvíli znovu. Na tváři Anity Ekberg se objevila piha. Narůstá, brunátní. Odkdy má Mastroianni na čele to fialové akné? Obraz se kroutí, vraští, odchlipuje jako slupka přezrálé opuncie.
To už se rozsvítilo v sále světlo. Zmatení diváci pokřikují jeden přes druhého. A pak se podívají nahoru. Proboha! Z promítačské kabiny šlehají plameny. Vito!