Z Jupiteru

Když se ráno probudila, dům byl tichý a plný tmy. S námahou se posadila na posteli - jako kdyby překonávala gravitaci někde na Jupiteru. Jenže její mysl už pracovala na plné obrátky. Nezbývalo než vstát.

Potichu vyklouzla z pokoje. Druhé tělo na posteli se pootočilo kolem své osy, ale jeho majitel se neprobral. Proplížila se kolem dětského pokoje, kde lampička vrhala barevné odlesky na sklo dveří. Na chodbě si obula papuče a vkradla se do sklepa.

Když ji obklopila země a beton, oddechla si. Tohle bylo její tajemství. Poslední kousek vesmíru, který měla docela sama pro sebe.

Zapnula počítač a psala.