Sam proti vsem

Hudba je tak krasna. Nadherna a zaroven logicka. Umi vyjadrit smutek a radost a nerozhodnost a souzneni. Je magicka. Ti, jimz bylo dano hudbu skladat, by svuj dar meli prijimat s ohromenou pokorou a nevericnou vdecnosti. Dekovat Bohu vsemohoucimu, z jehoz vule se obrazy meni na tony libe sluchu i dusi. Tak by to melo byt. Ale neni. On to tak neciti. Pro nej je hudba jen dalsim jazykem, kterym se plynne dohovori s Bohem i s poslednim zebrakem u cesty. Nezbyva mi, nez ho nenavidet. Jsem posledni hraz branici se kacirskemu proudu hudby pro vsechny. Musim skladatelskou vaznost ubranit.