Vědě a rourám nikdy neporozuměla...

„Ach Alen, to je úplně skvělé!!!" Paul radostně skáče po své dílně a pořád ještě nemůže uvěřit tomu, že se mu právě povedlo dokončit Detektor citů!!!
Alen je to úplně jedno, radši by si dala obrovskou kachní pečínku, nebo biftek, o vědu se nikdy moc nezajímala, nebo spíš vůbec, protože je to pes.
„Hned ho vyzkouším," volá Paul a zapíná přístroj, Alen se snaží schovat pod stůl, nejde to, je moc velká. Vůbec nerozumí, proč Paul míří tou rourou co před chvílí do-stloukal, přesně na ni.

„Vstávej Alen, jdeme na procházku," uslyší Paulův hlas.
„Byl to jen sen," oddechne si...