Nejistá láska

„Poznal jsem dívku hezkou,
jíž lásku neměl jsem jistou,
tři úkoly mi ona dala,
své srdce za to slibovala.
První jednoduchý měl být,
stačí za měsíčku výt,
ne věnce, jak řekla mi,
ale s vlky mezi loukami.
Druhý o nic těžší byl,
se zlobry bych byl pil,
třetí však nemožný se zdál,
jak s větrem bych rychle plál,
leč strach jsem z toho měl
a raději jsem píseň pěl,
zaznamenal jsem to černou tuší,
o nepovedeném splynutí duší,“ Marigold uhodil do strun loutny.
„Cože, splynutí uší?“ podivil se zaklínač, který moc neposlouchal.
„Duší, Geralte! A ty si nech vyčistit uši!“