V srdci džungle

Tropické zahrady pod královským letním sídlem. Ve vzduchu voní orchideje. A v srdci té džungle pavilon. Měsíc africké kultury, hlásá reklamní poutač u vchodu.
K. v úžasu prochází mezi stovkami masek. Panoptikum bezokých obličejů, rozesmátých tváří a šklebících se démonů. Prázdné oči jako by vybízely ke hře.
„A víte, co je nejzajímavější?“ ozve se za ním prošedivělý pán s moudrýma očima.
„Oni si je nasazovali, aby dali průchod své povaze, aby byli sami sebou… A my? Nosíme své masky každý den. Když chceme být sami sebou, převlékneme se raději do kostýmu.“
K. se jen pousmál, ale děda už byl pryč.