Azor

“Azor odešel žít na farmu na venkově. Postarají se o něj hodní lidé a bude se mít líp, než tady ve městě.”
Holčička i přes tatínkovo utěšování nepřestala bušit pěstičkami do země: “Já chci Azora!”
Hned druhý den jí otec pořídil koťátko. Chvíli se na něj dívala a potom ho s výkřikem ‘Já chci Azora!’ hodila ze schodů.
Podobně se to opakovalo s andulkou, křečkem a ještěrkou. Když spláchla rybičku do záchodu, otec to již nevydržel a vyběhl z domu do deště.
Vrátil se celý mokrý a zamazaný, v ruce rýč. Hodil na zem pytel obalený hlínou.
“Tady máš Azora!”