Obrazy Pekla

Dnem i nocí, vzpomínky byly s ním.
Třicet let každodenního rozervání na kusy.
A deset let, po které on sám mučil nešťastné duše.

Nepil, aby zapomněl. Jen trochu otupil hrany.
Nečekal, že se tu schází Lovci.
Nejdřív mu kupovali pití.
Pak se ale začali ptát na historky z podsvětí.
Chtěl odejít. Jeden z nich ho chytil za rameno. První ránu dal on, pak si z něj udělali boxovací pytel.
Nebolelo to zdaleka tolik, jako obrazy Pekla v jeho hlavě.

Opíral se o Impalu, vydýchával to.
Až Sam uvidí ty modřiny...
V tu chvíli věděl, že bratrovi musí konečně říct pravdu.