Když se situace takto uklidnila, všichni se začali rozcházet ke stanům. Koradže dohnal Čaxe a oslovil ji.
„Ano?“ otočila se.
„Myslím, že je tohle tvoje, ne?“ podával jí červenobílý přívěsek.
„Ach! Musel jsem ho ztratit-“ vykřikla a pak se zarazila. Zpod vesty vytáhla úplně stejný, stále bezpečně upoutaný šňůrkou.
„Oh.“
Koradže zachmuřeně sevřel druhý přívěsek v pěsti.
„Je to věc Eear,“ konstatoval. „Není velkým překvapením ji tady nalézt, že? Ale kde se něco takového vzalo u tebe?“
Čaxe na něj mlčky hleděla se zmateným a znepokojeným výrazem.
„Možná, že je na čase, abys konečně prozradila, co jsi zač,“ řekl tiše.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit