Jak mi to mohli udělat?

Zima. Tma. Mozkomoři.
Zpočátku jsi doufal, že tě Brumbál příjde vysvobodit. Uplynul týden, druhý, nic. Uplynul měsíc, začal jsi zoufat.

Přece mě tady nemohou nechat. Bez soudu. Bez možnosti dokázat nevinu.

Po čase, dávno jsi přestal počítat, jeden den stejně depresívní jako druhý, beznaděj stala se tvou družkou.

Copak všichni uvěřili, že jsem zradil Jamese a Lilly? I Remus?

Naštěstí, na rozdíl od ostatních spoluvězňů, tě nad vodou drželo nejen vědomí vlastní neviny, ale i tvá znalost zvěromagie. Psí podstata je pro mozkomory nečitelná.
Naštěstí, protože žít s vědomím, že jeden den jsi hrdinou, druhý den zrádcem, by tě zničilo.