Odevzdaná

Těším se na den, či spíše těším se na noc, až budeš zas malá. Až budeš na mne hledět vzhůru, zatímco tě mé hrubé prsty budou laskat ve zlatavých kadeřích. Těším se na chvíli, kdy ve tvém mumlání rozpoznám oprávněné stížnosti na bolest kolenou a krční páteře. Na chvíli, kdy oči barvy zataženého nebe zalijí první dešťové, slané, kapky, avšak ve tváři se bude zračit spokojenost. Nemohu se dočkat momentu, kdy se opět plně odevzdáš mému bytí.
Těším se na okamžik, až budeš zas malá, a já budu z výšky hledět na tvou nevinnou krásu, jak klečí mi u pasu.