DMD Bonus č. 5 pro 18. 4. 2021.

Lister kvetl. Na opuštěném vraku narazila jeho láska na něco, co zřejmě už velmi dlouho postrádala.

„Ty lahvičky! Těch vůní! Odkud mohou pocházet, Krytone?“
„Tipoval bych konec 22. století, slečno Kochanská. Ale být vámi, nedotýkal bych se těch flakónků.“
„Nechápeš ženy, Krytone,“ odsekla důstojnice a otevřela malou lahvičku. „Bože, to je ale zápach!“
„Hele, Kris, Kryton má pravdu. Neměla bys na to šahat. Může to bejt nebezpečný,“ domlouval jí Lister.

Neposlechla, otevřela další a nasála vůni. Začala bobtnat a zvětšovat se. Dave pokrčil rameny, uculoval se. Chtěla ho zabít pohledem. „Hele, Kris, víš co? Promluvíme si, až budeš zas malá."

Sam knew better than to comment on Dean’s precious car. So, he kept his mouth firmly shut even when Baby’s engine started to make weird noises and after a moment broke down completely.
What he did next was leave the car the moment he saw smoke coming from the engine area.
“It appears to be broken,” said Cas.
“Yeah, no shit,” muttered Dean. “Can’t you use your fancy butterfly wings and zap us home? I can’t fix it here.”
Cas tilted his head in confusion. “Dean, my angel wings do not resemble wings of some insect.”
“Just take us home.”

Paull měl žaludek jako na vodě.
Někdo z chlapů Adamovi zacpal pusu kusem jakéhosi hadru a stále v bezvědomí ho přivázal k jednomu ze stromů, za kterými se schovávali. Paull od bezvládného vojáka nedokázal odtrhnout oči.
Každou chvíli by zpoza hradu měla vyjít dvojice mužů na stráži, Janick to hlídal osobně. Jakmile vojáci opět zmizí na druhé straně nádvoří, oni vyrazí ke kasárnám. Do té doby musí jen čekat.
Stáli tiše, schovaní ve stínech, a Paull měl pocit, že by slyšel mávnout motýla křídly na druhé straně města, kdyby jeho srdce nebilo tak nahlas.
V dálce se rozezněly kroky hlídky.

Nad kolébkou princezny kroužily sudičky a vyřkly svou obvyklou sudbu – „hezká“, „milá“ a „blbá“. Tomu v království neodolá žádný chlap. Jenže za bukem se krčila čtvrtá, zneuznaná sudička a přidala svou kletbu, „iniciativní“. Když princezna dospívala, poučena četbou literatury jala se nalézt ženicha. Každou chvíli někde zapomněla botu, napichovala se na keře, polehávala na louce a snažila zarůst a usnout navěky, okusovala jablka od macechy, cpala se trpaslíkům do chaloupky, olíbávala žáby, oblékala si staré kožky, zamykala se ve věži a prudila tak dlouho, až jí zaklel černokněžník. Všem princům i ranhojičům v království se ulevilo. Konec dobrý, všechno dobré.

Jiří spěšně vešel do domu. Dnes se tedy stane poprvé otcem. V síni seděla nasupená Dorotka.
"Už?" kývl hlavou ke dveřím.
"Ne!" odsekla Dorotka. "A mne vyhodily."
"Jen nech být," pohlédl významně na Dorotčin široký pas, "brzy si toho užiješ dosyta. Je jich tam dost, i pro chůvu Máří jsem poslal."
Jiří se posadil vedle Dorotky a beze slova čekali.
Skoro za tmy vyšla Jiřího matka se zavinutým děťátkem a podala je Jiřímu.
"Tady máš synáčka," usmála se unaveně. "Svatava tě čeká."
Mladá matka se usmívala: "Ve snu mě maminka zlehoučka pohladila, jako když motýlek usedne, a požehnala našemu děťátku."

Těším se na den, či spíše těším se na noc, až budeš zas malá. Až budeš na mne hledět vzhůru, zatímco tě mé hrubé prsty budou laskat ve zlatavých kadeřích. Těším se na chvíli, kdy ve tvém mumlání rozpoznám oprávněné stížnosti na bolest kolenou a krční páteře. Na chvíli, kdy oči barvy zataženého nebe zalijí první dešťové, slané, kapky, avšak ve tváři se bude zračit spokojenost. Nemohu se dočkat momentu, kdy se opět plně odevzdáš mému bytí.
Těším se na okamžik, až budeš zas malá, a já budu z výšky hledět na tvou nevinnou krásu, jak klečí mi u pasu.

Být zpět v Bradavicích a procházet těmi známými chodbami byl zvláštní pocit. Ukrývaly tolik dávno zapomenutých vzpomínek, které se najednou začínaly znovu probouzet.
Tam si Sirius rozbil koleno. Tady si James poprvé pořádně všimnul Lilly. Od té doby nemluvil o ničem jiném. A támhle, schovaní pod neviditelným pláštěm, který si Sirius "vypůjčil" od Jamese, jsme se s Tichošlápkem poprvé líbali. Opilí adrenalinem z toho, když jsme McGonagallové ukradli výsledky testů na zbytek semestru. V té době jsme se neustále dostávali do průšvihů.
Teď jsem tady byl sám. Zamrkal jsem, abych potlačil slzy. Bylo na čase si vytvořit nové nezapomenutelné vzpomínky.

Na miminka se vyrábí neuvěřitelné množství věcí. Coby prvorodička a zároveň prodavačka v dětských potřebách, jsem měla pocit, že většinu z nich nutně potřebujeme.
S druhým dítětem jsem už byla samozřejmě poučená a dokupovala jsem jen absolutní nezbytnosti.
Polovinu z nich jsme stejně opět nepoužili.
Kdybych nějakou podivnou náhodou někdy měla třetí dítě, byla by jen jedna věc, která by mi vážně ulehčila život.
Opravdu nechápu, proč se pro maminky ještě nevyrábí odepínací prsa?
Třeba na suchý zip.
Dovedete si to představit?
Neodložitelné miminko krásně spinká přímo u zdroje, zatímco maminka v klidu relaxuje třeba ve vaně, nebo u seriálu!

Chvíle napětí povolila. Pomalu otočil hlavu, aby spatřil motýla... „Žádný tu není!“
Antoine ustoupil, paže ve smířlivém gestu. „Vanessa atalanta tu nebyla, to je pravda, ale nějaký motýl ano. Znám jenom jednoho latinsky.“
Konstantin se rozesmál. „Vy jste lhář!“
„Rozhodně ne, jsem básník! A řezník se skalpelem v jedné podobě. Dokonalé ztělesnění duality moderního muže.“
Konstantin sám sebe pokáral. Tenhle se ti líbí? Lhář a breptal? Kde jsi nechal úroveň? Uprostřed hovoru nebylo ale pro filozofii místo.
„Těšilo mě, pane Rochi, již musím do zaměstnání.“
Francouz demonstroval lítost. „Já bohužel do nemocnice. Naše cesty se rozcházejí!“
„Na shledanou.“
„Na brzkou!“

Geralt vždy bojoval za správnou věc.

Obvykle kvůli penězům.

Ciri byla výjimkou. Udělal by pro ni cokoliv, klidně zemřel. To se mu také povedlo.

Nyní došla řada na Ciri. Jenže na rozdíl od Geralta se Ciri nevrátí.

Geralt to cítí v kostech. Vnímá to za chladných nocí, kdy leží na tvrdé zemi a nemůže spát. Místo toho hledí na vzdálenou hvězdu, na níž možná vyhasl Ciriin život.

Než se rozhodne zabít, odřízne se od všech přátel. To poslední, co mu ještě zbývá, je právo být zapomenut.

Svůj meč odhodí pryč a nechá monstra, aby ho roztrhala.

To jediné si zaslouží.