Utíkal po pláži, ale neohlížel se. Slyšel jen děsivé klap… klap…
Běhal každý večer, aby si udržel kondici. Dnes se však jeho nevinné odreagování změnilo v běh na život a na smrt.
…klap… klap…
Píchalo ho v boku. Byl na pokraji sil. Zakopl a svalil se do písku.
…klap… klap…
Konec. Dohnali ho. Několik klepet se ohánělo jen těsně u jeho obličeje.
„Nechte mě,“ křičel z plných plic. „Já nechci. Dejte ty klepeta pryč!“
* * *
„Zlato?“
Zaslechl známý hlas.
„Mami?“ Pomalu otevřel oči. Nikde žádní krabi.
„Vstávej! Svatebčané přicházejí. Musíš se připravit, jsi přece ženich.“ Dořekla pyšně a nachystala mu oblek.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit