„Poď bližšie,“ pokynul mu kráľ Tritón.
Skôr než Sebastian stihol protestovať, kráľ ho zdvihol vo svojej širokej dlani a vložil priamo do kolísky.
Bábätko naňho zažmurkalo modrými očkami, natiahlo ručičku, siahlo – chňaplo.
Vzápätí Sebastiana pustilo a rozkričalo sa na celý podmorský palác.
Sebastian sa zľakol a uskočil. Kráľ Tritón sa sklonil nad kolískou a snažil sa svoju dcérku učičíkať, no tá ďalej rumázgala, ako by ju na nože brali.
Sebastian sklonil zrak k svojim klepetám. Boli ostré. Možno... možno by mal ostať od princeznej Ariely v bezpečnej vzdialenosti.
Nahlas by to nikdy nepriznal, ale trošku mu z toho bolo smutno.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé.. to je tak dojemně hezký,
strigga
Jé.. to je tak dojemně hezký, smutně-úsměvný zároveň. Povedený, moc. :)
´kujem. :-))
BC_Brynn
´kujem. :-))