Miloval její hlas. Nemohl bez něj být jediný den. Ta kombinace smyslnosti, ženskosti a profesionality ho hypnotizovala. Volal jí denně a představoval si, jak vypadá, když řeší jeho problém s datovým tarifem, fakturou či změnou pinu. Věděl jen, že se jmenuje Lenka. A musí ji vidět.
Čekal před budouvou svého operátora celý den. Nikdo z ní nevyšel. Čekal do večera i druhý den. Pak se odvážil dovnitř. V prázdném vestibulu seděl jen vrátný.
„Lenka? Tady žádná ženská nepracuje, pane. Jen banda ajťáků, co udržujou v chodu ty telefonovací automaty, co se furt ptaj, jak vám můžou pomoci. Héj, kam běžíte?“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit